Polské malé a střední podniky (SME) čelí existenčním hrozbám, které jim nedají spát. Největší noční můrou jsou pro ně prudce rostoucí provozní náklady – drtivých 66 % podnikatelů se děsí cen pohonných hmot a 63 % cen energií. Nejde přitom o plané obavy; tato rizika jsou zároveň vnímána jako ta nejpravděpodobnější, s šancí výskytu téměř 70 %. Průzkum Polské asociace pojišťoven odhalil, že právě narušení stability podnikání je tím, co polské podnikatele trápí nejvíce, a hledají cesty, jak se proti těmto šokům bránit.
Neméně palčivé jsou obavy o život a zdraví, které mohou fatálně ovlivnit chod firmy. Úmrtí společníka (56 %) či vážná nehoda samotného podnikatele (46 %) představují strašáka pro téměř polovinu respondentů. Kritická je i nejistota ohledně finančních prostředků na léčbu a obavy z nedostatečného penzijního zabezpečení. Budoucnost podnikání kalí strach z klesající konkurenceschopnosti (36 %), nepředvídatelných legislativních změn (34 %) a zejména hrozba ztráty likvidity či platební neschopnosti obchodních partnerů, která by pro polovinu firem znamenala konec.
V digitální éře se podnikatelé potýkají s novými výzvami jako jsou kybernetické útoky a ztráta citlivých dat, které ohrožují více než třetinu firem. Přestože si 69 % podnikatelů uvědomuje klíčovou roli pojištění, zejména u vozidel a majetku, varovným signálem je rozšířené podpojištění. Jak upozorňuje Jan Grzegorz Prądzyński z Polské asociace pojišťoven, mnoho firem podceňuje reálnou hodnotu svého majetku, což může v případě škody vést k fatálním finančním dopadům, obzvláště v kontextu inflace a rostoucích nákladů. I environmentální rizika, jako jsou sucha či přívalové deště, jsou sice vnímána, ale často nesprávně hodnocena jako problém „někoho jiného“.
