Geopolitické napětí na Blízkém východě opět eskaluje! Konflikt mezi Íránem a Izraelem nabírá na intenzitě, což okamžitě rezonuje na globálních finančních trzích. Ačkoliv klíčové íránské kapacity pro produkci a tranzit ropy a plynu zatím zůstávají nedotčeny, obavy z rozšíření konfliktu již vyhnaly ceny ropy výrazně vzhůru. Trhy nyní s napětím sledují každý vývoj, neboť další dny určí, zda dojde k plnému zapojení USA a jaký dopad to bude mít na celosvětovou ekonomickou stabilitu.
Jak se tato turbulentní situace propisuje do české ekonomiky? Analytické modely ukazují, že i desetiprocentní nárůst cen ropy, vyvolaný globálním nabídkovým šokem, může kumulativně zvýšit českou inflaci o zhruba 0,2 procentního bodu. To je sice na první pohled mírný dopad, ovšem pokud by současná situace přetrvávala a trhy by opustily svůj „dočasný“ optimismus ohledně cen ropy, inflační trajektorie pro druhou polovinu roku by mohla být revidována směrem vzhůru.
Avšak skutečný, mnohem dramatičtější dopad na českou inflaci a HDP by přišel s další eskalací konfliktu. Pokud by došlo k přímému omezení íránských produkčních a tranzitních kapacit a zapojení dalších regionálních hráčů či USA, čekaly by nás nejen výrazně dražší ropa a plyn, ale i skokový růst cen elektřiny. Multiplikační efekt drahých energií na spotřebitelskou inflaci, zejména skrze potraviny, by byl devastující a mohl by českou ekonomiku uvrhnout do mnohem hlubší krize, než si mnozí v současnosti připouštějí.
