Globální ekonomika čelí bezprecedentní vlně firemních bankrotů, které v roce 2024 dosáhly alarmujícího dvanáctiletého maxima. Tento prudký nárůst, který postihl 65 % sledovaných ekonomik, není náhodný, ale představuje opožděný důsledek ekonomických turbulencí vyvolaných pandemií Covid-19. Zatímco vládní podpůrná opatření a shovívavost věřitelů dočasně maskovaly zranitelnost, neudržitelná realita se naplno projevila s rušením dotací a růstem úrokových sazeb, což vedlo k rychlé korekci podnikatelského prostředí.
Nejvíce zranitelná se ukázala odvětví s nízkými maržemi, jako je maloobchod, pohostinství a stavebnictví, která se potýkala s útlumem spotřebitelských výdajů v důsledku vysoké inflace a rostoucími vstupními náklady. Současně se projevují hluboké strukturální změny v chování spotřebitelů. Firmy, jež zanedbaly přechod na e-commerce, ztratily konkurenceschopnost, avšak i čistě digitální byznysy čelí výzvám s návratem zákazníků do kamenných prodejen. Klíčem k přežití je proaktivní řízení rizik, důkladné sledování finančního zdraví partnerů a posilování likvidity, což zdůrazňují experti z Dun & Bradstreet.
Navzdory nadějím na mírné ekonomické zlepšení zůstává výhled na rok 2025 převážně negativní, s očekávaným pokračováním vlny bankrotů. Globální obchodní vztahy, nepředvídatelný geopolitický vývoj a přetrvávající přísné finanční podmínky vytvářejí nestabilní podnikatelské klima. Ačkoliv se úrokové sazby mohou snižovat, jejich pozitivní dopad na firemní likviditu bude zpožděný. Firmy navíc musí počítat se zhoršující se platební morálkou a rostoucími obavami o stabilitu dodavatelů a objem prodeje. Celosvětově převládá opatrnost, což podtrhuje nutnost strategické adaptace a finanční obezřetnosti pro udržení podnikatelské stability.
