Objevte, jak geopolitické napětí na Blízkém východě, zejména po amerických úderech na Írán, dramaticky ovlivňuje globální ceny ropy a zemního plynu. Přestože energetické trhy reagovaly citlivě, širší finanční trhy, včetně amerického indexu S&P 500, překvapivě ignorovaly rostoucí nejistotu a nadále vykazují robustní růst. Experti Invesco však upozorňují, že k trvalému růstu cen ropy by bylo zapotřebí mnohem výraznější a déletrvající snížení nabídky, což není jejich primární scénář, a poukazují na dostatečné volné kapacity OPEC.
Zatímco geopolitika hýbala ropou, centrální banky zaujaly opatrný postoj. Americký Fed sice ponechal sazby beze změny, ale jeho „jestřábí“ tón naznačuje, že k budoucímu snížení dojde až po jasnějších ekonomických datech, obzvláště z trhu práce. Naopak Bank of England a Bank of Japan se držely „holubičího“ tónu, s narůstajícím počtem členů volajících po snížení sazeb v Británii a opatrností v Japonsku kvůli volatilitě dluhopisů. Nezávislost těchto institucí je pod drobnohledem investorů, což dodává makroekonomickému vývoji další rozměr.
Překvapivá rozhodnutí přišla i z menších ekonomik; Norges Bank nečekaně snížila sazby, zatímco Švýcarská národní banka pokračovala v očekávaném snižování kvůli mimořádně nízké inflaci. Znepokojivým signálem pro americkou ekonomiku je pak rostoucí trend snižování expozice zahraničních investorů vůči americkým aktivům. Kanada v dubnu prodala státní dluhopisy USA v rekordním objemu, což naznačuje ochlazující se sentiment vůči americkým investicím, který by mohl v nadcházejícím období ještě zesílit.
