Česká republika zaznamenala za první pololetí roku deficit státního rozpočtu ve výši 152,4 miliardy korun, což představuje pozoruhodné meziroční zlepšení o přibližně 26 miliard. Tento pozitivní trend je výsledkem výrazného růstu příjmů o 5,7 %, které jsou taženy především solidním výběrem daní z příjmů fyzických i právnických osob a vyšším inkasem DPH. Oživení spotřebitelské poptávky a celkově robustní ekonomický růst v první polovině roku se tak promítají do zdravějších státních financí, avšak výhled do budoucna zůstává plný otazníků.
Přestože se příjmová stránka rozpočtu zlepšuje, celkové výdaje vzrostly o 2,5 %, primárně kvůli běžným položkám. Klíčovými faktory jsou zvýšené náklady na vzdělávání, sociální transfery a zejména rapidně rostoucí obsluha státního dluhu, která za prvních šest měsíců dosáhla 48 miliard korun a za celý rok se poprvé v historii očekává překročení hranice 100 miliard. Pozitivně se na výdajích projevilo odeznění podpory spojené s energetickou krizí. Nicméně, problematické položky jako nižší příjmy z emisních povolenek a vyšší výdaje na zelenou energii vrhají stín na reálnost letošního plánovaného schodku a naznačují, že by mohl být vyšší, než se původně předpokládalo.
S blížícím se novým rokem se objevují další fiskální výzvy. Navzdory původně plánovanému schodku 225 miliard korun pro rok příští, ministr financí již naznačil možnost jeho navýšení až na 280 miliard. Za tímto očekávaným zhoršením stojí zejména strategické investice do obrany a klíčové projekty jako výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. K tomu se přidává i plánované ukončení daně z mimořádných zisků, která letos přinese do rozpočtu téměř 34 miliard korun. Ekonomové varují, že s podzimními volbami a uvedenými faktory je reálné, že schodek letošního roku dosáhne 250-260 miliard, což naznačuje, že cesta k udržitelnému rozpočtu bude náročná.
About the Author
