Česká národní banka (ČNB) na svém posledním zasedání jednomyslně potvrdila dvoutýdenní repo sazbu na 3,5 %, čímž vyslala jasný signál: prostor pro další snižování úrokových sazeb je omezený. Záznam z jednání bankovní rady odhaluje, že hlavní téma diskuze tvořily silné proinflační faktory. Rizika a nejistoty ohledně plnění inflačního cíle jsou celkově vnímány jako proinflační, přičemž největší obavy vzbuzuje především vývoj jádrové inflace, která může ovlivnit budoucí cenovou stabilitu v zemi.
Mezi klíčovými proinflačními riziky bankovní rada zdůraznila dynamický vývoj cen nemovitostí a rostoucí ceny služeb bez imputovaného nájemného. Nechyběly ani zmínky o vlivu fiskální politiky a cen potravin či zemědělských výrobců. Někteří radní, včetně E. Zamrazilové a J. Seidlera, se shodují na velmi omezeném prostoru pro pokles sazeb v letošním roce. Zajímavým protipólem jsou však hlasy J. Fraita, J. Procházky a K. Kubelkové, kteří upozorňují na protiinflační rizika spojená s potenciálním ochlazením globální ekonomiky, což do celkového výhledu vnáší prvek nejistoty.
I přes současné signály ČNB a vyjádření guvernéra A. Michla o pravděpodobné stabilitě sazeb v nadcházejících měsících, analytik Komerční banky Jaromír Gec stále očekává další uvolnění měnové politiky v tomto cyklu. Predikuje zpomalení domácí ekonomiky v souvislosti s nárůstem celních bariér a postupné zmírňování inflačních tlaků, které by měly v druhé polovině roku přivést meziroční inflaci zpět k 2% cíli centrální banky. Načasování a rozsah těchto budoucích kroků však zůstává nejisté a bude záviset na aktuálních ekonomických datech a rychlosti, s jakou se celní bariéry propíší do reálné ekonomiky a cenového vývoje.
