Globální obchodní scéna napjatě sleduje eskalaci napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Prezident Trump zintenzivňuje své požadavky a dává najevo, že stávající 10% cla na evropské zboží jsou pro něj nedostatečná. Na stole je nyní hrozba plošného zvýšení cel na 15-20 % pro zhruba dvě třetiny evropských vývozů do USA, přičemž alternativou jsou razantní reciproční cla ve výši 30 %. Washington navíc odmítá jakékoliv úlevy u stávajících 25% cel na klíčové sektory, jako je automobilový průmysl, ocel a hliník. Tato neústupnost americké strany značně zvyšuje riziko výrazných ekonomických škod pro obě ekonomiky.
Za zostřeným postojem USA stojí strategické úvahy: dosavadní cla měla v Americe jen minimální dopad na jádrovou inflaci a naopak výrazně posílily federální rozpočet. Současně Evropská unie dosud nepřistoupila k zásadním protiopatřením, což by se však brzy mohlo změnit. S hrozbou dalších amerických cel se v EU zvyšuje odhodlání zavést robustní reciproční opatření již v srpnu. Tyto kroky by mohly zahrnovat nejen dříve schválený balík za 21 miliard dolarů, ale i rozsáhlejší 71miliardový balík na letecký průmysl a lihoviny, a dokonce i cílená opatření proti americkým digitálním službám, což by posunulo obchodní napětí na zcela novou úroveň.
Přestože dosavadní dopady cel byly v Evropě menší, než původní pesimistické odhady, a evropský průmysl se jeví zatím odolný, další eskalace by mohla dramaticky změnit situaci. Evropští exportéři dosud 10% cla absorbovali, často na úkor marží, aby si udrželi klíčový americký trh. Avšak s nárůstem cel by se tento přístup stal neudržitelným, což by vedlo k promítání nákladů do finálních cen či dokonce opuštění amerického trhu. To by mělo viditelné negativní dopady na evropskou průmyslovou produkci i na americkou inflaci. Pro českou ekonomiku, jejíž nedávné výhledy na růst HDP v letech 2025 a 2026 se zlepšily, by prohloubení obchodního konfliktu znamenalo rychlý návrat k mnohem pesimističtějším predikcím.
About the Author
