Odkrýváme šokující pravdu o vlivu centrálních bank na ekonomiku! Nejnovější akademické studie, které přepisují dosavadní ekonomické učebnice, naznačují, že centrální banky mají mnohem větší dopad na dlouhodobé reálné úrokové sazby, než se dříve předpokládalo. Harvardovský ekonom Sebastian Hillenbrand ukazuje, že veškerý pokles dlouhodobých úrokových sazeb v USA od 80. let minulého století proběhl výhradně v krátkém časovém okně kolem zasedání americké centrální banky. To naznačuje, že jejich signalizace a komunikace formuje očekávání trhu, což vede k sebenaplňujícímu proroctví nízkých úrokových sazeb, které ovlivňují celosvětové investice a ceny aktiv.
Paradoxně, a to je skutečně klíčové zjištění, tato expanzivní měnová politika nemusí stimulovat spotřebu ani ekonomický růst! Studie Banky pro mezinárodní platby poukazuje na protichůdný efekt: nízké úrokové sazby nutí lidi více spořit a investovat, aby dosáhli svých finančních cílů, což paradoxně tlumí spotřebu. Výsledkem je prakticky nulový dopad na spotřebitelskou inflaci a ekonomický růst, zato však masivní nafukování cen aktiv, především nemovitostí. Česká národní banka s jejím kurzovým závazkem je živým příkladem, kdy se snaha o inflaci proměnila spíše v rekordní růst cen bydlení.
Důsledky jsou alarmující a mají dalekosáhlý vliv na společnost. Pokud centrální banky svými politikami primárně nafukují ceny aktiv, aniž by efektivně podporovaly reálnou ekonomiku a zaměstnanost, pak jejich nekonvenční zásahy z posledního desetiletí mohou být považovány za závažnou chybu. Toto nevědomé obohacování bohatých na úkor střední a chudší vrstvy prohlubuje ekonomickou nerovnost a přiživuje politickou polarizaci, kterou dnes vidíme po celém západním světě. Je čas na radikální přehodnocení role a dopadu měnové politiky.
