
Česká koruna nedávno překvapila trhy! Po období silného růstu, taženého nadějemi na obchodní příměří mezi Evropou a USA, přišla s oznámením skutečné dohody nečekaná korekce. Proč se měna, která měla z klidu na trzích těžit, najednou oslabila pod hranici 24,60 EUR/CZK? Tato neočekávaná volatilita vyvolala otázky ohledně udržitelnosti jejího pohybu a skutečných dopadů globálních obchodních dohod na lokální měny.
Jedním z klíčových vysvětlení je klasický tržní fenomén „kupte očekávání, prodejte fakt“. Investoři již do ceny koruny promítli veškeré pozitivní zprávy o obchodní dohodě, a po jejím dosažení tak přirozeně došlo k vybírání zisků. Dále se zdá, že globální finanční trhy interpretovaly dohodu jako větší „jistotu“ pro americkou ekonomiku, což vedlo k oslabení prodejních pozic vůči americkému dolaru a následně k jeho posílení na úkor eura a středoevropských měn, včetně české koruny. Tyto faktory naznačují spíše technickou a dočasnou korekci, nežli fundamentální změnu dlouhodobého trendu české měny.
Zajímavé je, že hypotéza o nevýhodnosti dohody pro Evropu, a zejména pro tu střední, se nepotvrdila. Naopak, pro Českou republiku, silně spjatou s automobilovým průmyslem, přinesla dohoda snížení cel a potenciální mírně pozitivní ekonomický dopad. To by naopak mělo české koruně v dlouhodobějším horizontu prospívat k ziskům. Celkově vzato, současné lehké oslabení české měny je s největší pravděpodobností jen krátkodobá anomálie, kombinace technických faktorů a tržních reakcí na výrazné předchozí zisky, a nemělo by mít trvalý negativní dopad na její stabilitu a budoucí vyhlídky.