Jerome Powell, šéf americké centrální banky, stojí před jednou z největších výzev své kariéry, když se chystá na klíčové sympozium v Jackson Hole. Pod neúprosným tlakem Bílého domu na snížení úrokových sazeb a uprostřed nečitelné makroekonomické situace v USA, je jeho pozice vskutku nezáviděníhodná. Navíc musí čelit rostoucí opozici uvnitř výboru FOMC, která zpochybňuje dopad cel na inflaci a prosazuje restrikci. Jeho nadcházející projev tak není jen rutinním vystoupením, ale zásadním momentem, který určí směřování americké měnové politiky.
Jednou z možností je držet se dosavadní linie a odkazovat na nejistotu v datech, zejména ohledně inflace a maloobchodních tržeb, s tím, že rozhodnutí o zářijovém snížení sazeb bude záviset na budoucích datech z trhu práce. Tato strategie by však mohla mít dvojí negativní dopad: další kritiku od prezidenta Trumpa za údajnou „pomalost“ Fedu a zároveň jít proti očekáváním trhů. Finanční trhy, i přes smíšené ekonomické signály, totiž pevně sází na brzké snížení sazeb o 25 bazických bodů, což vytváří značný tlak na centrální bankéře.
Alternativou je překvapivý holubičí obrat, kdy by Powell přiznal zhoršení situace na americkém trhu práce a otevřel tak dveře k brzkému uvolnění měnové politiky. Takovýto krok by nicméně zásadně otřásl jeho kredibilitou, neboť ještě nedávno obhajoval mírnou restrikci a vyčkávání na plný projev celních sazeb v inflaci. Celá investiční veřejnost se upřeně dívá na Jackson Hole, aby zjistila, jak se šéf Fedu Jerome Powell s touto komplexní situací vypořádá a jaký směr udá budoucímu vývoji americké ekonomiky a globálních trhů.
About the Author
