České průmyslové ceny v červenci překvapily svou stabilitou, když meziměsíčně vzrostly jen o 0,1 %, zatímco meziročně klesly o 1,2 %. Tento vývoj potvrzuje pokračující deflaci v klíčovém sektoru, což je signál pro celou ekonomiku. Vedle průmyslu však pozorujeme rozdílné trendy: zemědělské ceny sice meziměsíčně poklesly o 1,9 %, ale meziročně výrazně poskočily o 11,2 %, zatímco stavební práce a tržní služby pro podniky vykazují mírný růst či pokles.
Co stojí za těmito čísly a jak se promítají do jednotlivých odvětví? Zatímco ceny ropy, zemního plynu a papírových výrobků zaznamenaly meziměsíční zdražení, pryžové a plastové výrobky naopak zlevňovaly. V meziročním srovnání se pak nejvýraznější inflace projevila v těžbě nerostných surovin (5,7 %), oděvech (4,6 %) a dřevě (4,2 %). Naopak ceny energií, konkrétně ropy, uhlí a chemikálií, se propadly do výrazné deflace. Klíčový vliv na celkové meziroční průmyslové ceny měly potravinářské výrobky, které táhly inflaci nahoru, zatímco levnější elektřina a plyn ji významně brzdily.
Celkový obraz cenového vývoje v průmyslu zůstává stabilní, s uklidněním na energetických trzích a globálním přebytkem ropy, což působí blahodárně na ceny. Přestože většina průmyslových odvětví cenově stagnuje, potravinářský sektor pokračuje v neúprosném zdražování již třináct měsíců v řadě, což se promítne i do peněženek spotřebitelů. Očekává se, že spotřebitelská inflace zboží zůstane umírněná, s výjimkou právě průmyslově zpracovaných potravin. Pro celý letošní rok pak prognóza hlavního ekonoma INVESTIKA Víta Hradila předpovídá, že se průmyslové ceny budou pohybovat v deflaci kolem 0,5 %.
About the Author
