Proč se americká cla zatím neprojevila v Evropě s plnou silou? Přestože se investoři obávali masivních dopadů, evropský ekonomický růst zůstal překvapivě odolný. Po úvodním „předzásobení“ amerického trhu se vývozy do USA sice mírně snížily, ale k výraznému zhoršení průmyslové produkce a podnikatelských nálad došlo až později v červnu a červenci. Tento zdánlivý klid však maskuje hlubší dynamiku, která se teprve začne projevovat naplno, a nabízí cenný pohled na flexibilitu evropských firem čelících obchodním bariérám.
Tato počáteční odolnost je z velké části dána vyčkávací taktikou evropských podniků. Mnohé firmy na klíčovém americkém trhu zatím odkládaly razantní kroky, doufaje v odvolání či zmírnění celních opatření, a krátkodobě tak dotovaly své obchodní aktivity v USA. Jelikož nárůst efektivní celní sazby se jeví jako trvalý, tato strategie je dlouhodobě neudržitelná. Evropský průmysl navíc podpořilo uvolňování měnové politiky a rostoucí rozpočtové výdaje na zbrojení, avšak prostor pro další takové stimuly je značně omezený, což zvyšuje riziko budoucích ekonomických tlaků.
Očekávejte, že plné dopady amerických cel se projeví s určitým zpožděním, zejména v průběhu druhé poloviny roku 2025 a začátkem roku 2026. Ačkoliv se jedná o kumulativní dopady na eurozónu, prognózy naznačují, že celkový efekt by mohl být nižší, než se původně předpokládalo. Pro Českou republiku by to mělo znamenat jen mírné zpomalení tempa růstu ekonomiky z 2,1 % na 1,8 %, což je povzbudivá zpráva. Přesto je klíčové sledovat vývoj a připravit se na posuny v globálním obchodu, které neodvratně přicházejí.
About the Author
