
Evropské penzijní systémy, zejména pak druhý pilíř v podobě zaměstnaneckého penzijního pojištění, čelí ostré kritice. Zpráva Účetního dvora EU odhaluje, že přes veškeré snahy o posílení a rozšíření se tento pilíř potýká s výraznými neúspěchy. Označení „zkrachované“ penze, které se objevilo v německém Versicherungsmagazinu, výstižně shrnuje realitu: současná opatření EU nedokázala efektivně posílit zaměstnanecké penze ani prosadit slibný panevropský osobní penzijní produkt (PEPP). Místo jednotné a silné podpory tak převládá roztříštěnost a neefektivita napříč členskými státy.
Hluboké propasti v důchodových systémech členských států jsou alarmující. Zatímco průměrná penze dosahuje 61 % posledního výdělku, Řecko se pyšní 84 % a Chorvatsko tragickými 35 %. Ještě markantnější jsou rozdíly ve druhém pilíři důchodového systému, kde Nizozemsko drží více než polovinu z celkových 2,8 bilionu EUR spravovaných aktiv, zatímco v zemích jako Česko, Estonsko nebo Maďarsko je zaměstnanecké penzijní pojištění prakticky neznámé. I přes zavedení směrnice o přeshraničních aktivitách institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IORP) se jejich počet koncem roku 2023 vyšplhal na pouhých 28, což představuje jen zlomek celkových aktiv. Důvodem jsou mimo jiné nejednotné daňové předpisy a překážky v pracovním právu, které brání efektivnímu rozvoji tohoto klíčového segmentu finančního zabezpečení na stáří.
Neméně zklamání přináší ambiciózní panevropský osobní penzijní produkt (PEPP), který měl být flexibilní alternativou pro zabezpečení na stáří napříč EU. S odhadovaným tržním potenciálem 700 miliard EUR se po třech letech od zavedení pyšní jen jedinou nabídkou od slovenského poskytovatele, s necelými 5 000 střadateli a minimálním majetkem. I toto je důvod, proč je PEPP v jeho stávající formě označován za „zkrachovalý“. Nicméně, naděje na zlepšení stále existuje: Evropská komise plánuje do konce roku 2025 revidovat směrnici pro zaměstnanecké penze a zároveň navrhnout změny v právní úpravě PEPP, aby podpořila vizi Unie úspor a investic. Budoucnost penzijních reforem v EU tak zůstává otevřená, s nutností hlubokých změn pro dosažení skutečného potenciálu.