Češi čelí rostoucím obavám z rozmarů počasí, které se stávají stále intenzivnějšími. Podle nedávného průzkumu Generali České pojišťovny lidé nejvíce pociťují hrůzu ze sucha a extrémních bouřek, přičemž trauma z ničivého tornáda z roku 2021 zanechalo hluboké stopy a vyvolává největší strach. Tyto pocity jsou podpořeny realitou – každoroční statistiky pojišťoven mluví jasně o tisících škod způsobených záplavami, vichřicemi a krupobitím. Jde o jasný signál, že klimatická změna zásadně ovlivňuje životy i majetek, a nutí nás přemýšlet o efektivní ochraně před živelními událostmi.
Zajímavým paradoxem je, že i přes tuto rostoucí vnímavost k rizikům extrémního počasí většina české populace (77 %) nepovažuje měnící se podmínky za dostatečný důvod k úpravě svého stávajícího pojištění majetku nebo k pořízení nového. Jen zlomek dotázaných se rozhoduje pro rozšíření krytí či navýšení pojistných částek, zatímco mnozí stále vnímají počasí jako sice „přinášející více škod“ a „nepředvídatelné“, avšak bez bezprostřední akce ve finančním plánování. Ti, kteří přistupují k odpovědnějším změnám, se soustředí spíše na každodenní hospodaření s vodou a adaptaci volnočasových aktivit.
Důvěra v moderní meteorologii a každodenní sledování předpovědi počasí prostřednictvím mobilních aplikací jsou pro Čechy samozřejmostí, přičemž většina si je vědoma, že se s klimatem „něco děje“. Přesto se systém pomoci při katastrofách potýká s nečekanými výzvami. Příběh rodiny z Jeseníku, která po povodních 2024 sice obdržela rychlé pojistné plnění, ale léta bojuje s byrokracií při hledání nového domova, odhaluje hořkou pravdu. Zodpovědně pojištění občané se paradoxně mohou cítit znevýhodněni vůči těm, kteří pojištění neměli, což vyvolává naléhavé otázky o spravedlnosti a efektivitě podpory v době, kdy přírodní katastrofy představují stále větší hrozbu.
About the Author
