Připravte se na ekonomickou bouři! Rok 2026 se blíží a s ním i „účet za éru levných peněz“, který může tvrdě dopadnout na předlužené západní státy. Globální ekonomika čelí bezprecedentní kombinaci rostoucího vládního dluhu a stoupajících úrokových sazeb. Průměrný dluh vyspělých zemí OECD se po pandemii covidu-19 vyšplhal k alarmujícím 110,1 % HDP a náklady na jeho obsluhu dosahují nejvyšších úrovní od roku 2007. Tato fiskální výzva ohrožuje stabilitu mnoha ekonomik, včetně té domácí, kde se výdaje na dluhovou službu dramaticky zvýší.
Které evropské ekonomiky jsou na pokraji propasti? Pozornost se upírá především na Francii a Velkou Británii. Francouzský veřejný dluh přesahující 113 % HDP, spolu s neschopností snížit deficit a neúprosnými politickými překážkami pro reformy, vytváří nebezpečný mix. Británie se potýká s astronomickými náklady na obsluhu dluhu, které se čtyřnásobně zvýšily, a její dluhopisy nabízejí nejvyšší výnosy za posledních 25 let – jasný signál nedůvěry investorů. Tyto ukazatele varovně blikají a poukazují na skutečný vývoj ekonomiky, který může mít dalekosáhlé důsledky pro investice a státní rozpočet.
Jaká je cesta z této dluhové pasti? Experti se shodují, že klasické úspory a reformy nebudou stačit vzhledem k rostoucím obranným výdajům a nepříznivým demografickým trendům. Budoucnost se tak opět ocitá v rukou centrálních bank. Ačkoliv Evropská centrální banka (ECB) a Bank of England (BoE) nyní provádějí kvantitativní utahování, historie naznačuje, že se k masivnímu nákupu vládních dluhopisů (kvantitativní uvolňování) dříve či později vrátí. Tento krok sice státům krátkodobě uleví, ale nevyhnutelně povede k dalšímu nárůstu inflace, což představuje skrytou daň pro každého z nás a mění pravidla hry na akciových trzích.
About the Author
