Americký dolar je pod palbou! Nedávný pád kurzu, často spojovaný s politickou nejistotou (například v souvislosti se znovuzvolením Donalda Trumpa), vyvolává spekulace o tom, zda si USD udrží svůj klíčový status globální rezervní měny. Tato role, kdy dolar ve velkém drží centrální banky, dává Spojeným státům obrovská ekonomická privilegia. Nejenže USA získávají plnou kontrolu nad tiskem univerzálně akceptované měny, ale mohou si také dlouhodobě dovolit spotřebovávat více, než produkují, což se projevuje v trvalém obchodním deficitu. Poptávka po dolaru je navíc neustálá, jelikož klíčové komodity, jako je ropa, jsou primárně denominovány právě v amerických dolarech.
Přestože pozice dolaru zůstává dominantní, jeho podíl na světových měnových rezervách (bez zlata) zaznamenal znatelný pokles ze 70 % na přelomu milénia na současných 56 %. Kdo by mohl americkou hegemonii ohrozit? Euro sice drží stabilní 20% podíl, ale chybí mu klíčové institucionální základy, jako je společná fiskální politika a bezriziková aktiva, která by sloužila jako plnohodnotná alternativa k americkým vládním dluhopisům. Čínský jüan je zatím zcela mimo hru; jeho mizivý 2% podíl a především přísné kapitálové kontroly jej efektivně vyřazují z jakéhokoli vážného klání o rezervní status. Investoři hledající stabilitu tak v jiných měnách zatím nenacházejí uspokojivou náhradu.
Finální verdikt je proto jednoznačný: navzdory politickému dění a kolísání kurzu nemá americký dolar v dohledné době žádného skutečně silného vyzyvatele. I když politické kroky mohou investory znervózňovat, administrativa Spojených států nebude chtít přijít o enormní výhody a privilegia, která plynou z vlastnictví dominantní rezervní měny. Zůstává tak faktem, že i přes relativní pokles dominance si dolar udrží svou zásadní globální roli v oblasti financí a obchodu, a to i přes pokračující vývoj ekonomiky a geopolitické tlaky.