Svět prožívá bezprecedentní boom datových center, který transformuje globální stavebnictví. Hlavním katalyzátorem tohoto masivního rozvoje je neutuchající poptávka po umělé inteligenci (AI) a cloudových službách. Spojené státy investují desítky miliard dolarů, přičemž jen v roce 2024 se ve výstavbě nacházela kapacita přesahující 6,3 GW. V Evropě a regionu EMEA dosahují investice do nových zařízení téměř 170 miliard eur a Čína plánuje do roku 2030 zdvojnásobit svůj instalovaný výkon. Tento globální závod o digitální kapacitu je poháněn giganty jako Amazon, Microsoft a Google, kteří v roce 2024 vynaložili odhadem 210 miliard dolarů na kapitálové výdaje spojené s nasazením AI.
Klíčovými hráči, kteří definují budoucnost digitální infrastruktury, jsou hyperscale cloudové společnosti. Jejich strategické myšlení „stavět za každou cenu“ žene investiční rozpočty do závratných výšin; jen v roce 2025 plánují Amazon, Alphabet a Meta investovat celkem přes 240 miliard dolarů, většinu z těchto prostředků směřujíce právě do infrastruktury pro trénování modelů AI. Tato obří vlna kapitálu vyvolala rekordní financování i v realitním sektoru datových center, kde investoři sázejí na to, že poptávka okamžitě zaplní nově spuštěná zařízení. Expanze je tak rychlá, že provozní kapacita Evropy se do poloviny roku 2025 zvýšila o 21 %, přičemž další 11,5 GW je již v plánování.
Navzdory globální euforii čelí výstavba datových center závažným překážkám. Nejpalčivějším problémem celosvětově je nedostatečná elektrická infrastruktura, která způsobuje zpoždění projektů až do roku 2027 a nutí developery hledat nové lokality s dostatkem energie. K dalším brzdám patří přísné klimatické cíle, nedostatek pozemků a NIMBY efekt (odpor místních komunit). V České republice, ačkoliv se očekává zdvojnásobení kapacity do konce desetiletí, je růst pomalejší než evropský průměr. Lokální faktory, jako je byrokracie, nejistota ohledně budoucího vývoje a vysoké ceny elektřiny, zpomalují dynamiku, zatímco evropský průměr růstu kapacity je trojnásobný.