Fascinující data z Eurostatu odhalují, jak skutečně bydlíme. Zhruba tři čtvrtiny Čechů stále preferují vlastní bydlení, čímž se řadíme k tradičnímu východoevropskému standardu, ačkoli podíl nájemního bydlení dramaticky roste díky expanzi investičních bytů a institucionálních nájmů. Přestože jsme národ vlastníků, naše nemovitosti jsou spíše skromné. Průměrně připadá na osobu jen 1,5 místnosti, což nás staví na chvost EU za Maltu a Belgii. Alarmující je, že téměř 17 % obyvatel se potýká s přeplněným bydlením v Česku, ačkoliv v oblasti tepelného komfortu patříme mezi špičku – jen minimum domácností si ho nemůže dovolit.
Zelenou revoluci v tuzemských domácnostech potvrzují i data o ekologické zátěži. Česká republika systematicky snižuje svou uhlíkovou stopu bydlení. Ta je dokonce téměř o pětinu nižší než v sousedním Německu, což je dáno kombinací menšího průměrného bytu a efektivnějšího vytápění. Z pohledu typologie se držíme evropského průměru s rozdělením 50/50 mezi byty a rodinné domy. Právě tento vysoký podíl starších domů signalizuje, že nás v nadcházejících letech čekají masivní investice do modernizace a dekarbonizace, aby si ČR udržela tento pozitivní zelený trend.
Finanční zátěž spojená s bydlením však zůstává klíčovým tématem. Přes poměrně malou rozlohu a snižující se emise se potýkáme s jedněmi z nejvyšších nákladů na bydlení v Unii. Bydlení spotřebuje průměrně více než 20 % příjmu, což nás řadí na páté místo mezi nejdražšími státy EU. Přestože je bydlení drahé a byty se zmenšují, Češi se pyšní nejlepší platební disciplínou v Unii! Podíl domácností s nedoplatky na nájemném, energiích či splátkách hypoték je rekordně nízký a činí pouhých 3,4 %.
About the Author
