Zdravotní triumf se v Německu proměňuje ve finanční výzvu, což definuje takzvaný Německý paradox. Za posledních 13 let vzrostl počet osob, jejichž věk lze vyjádřit trojciferným číslem, o ohromných 24 %. Na počátku roku 2025 žilo v zemi téměř 17 900 občanů ve věku 100 a více let. Tento dramatický nárůst znamená jediné: riziko dlouhověkosti je reálné a nutnost robustního plánování penze a vytvoření odpovídajícího finančního polštáře nabývá na kritické důležitosti. Generace seniorů se nejen rozrůstá, ale žije déle, což klade před pojišťovnictví a sociální systémy zcela nové nároky.
Demografický posun odhaluje i zajímavé regionální dynamiky a změny v rozložení pohlaví. Přestože ženy stále tvoří drtivou většinu (83,8 %) ve skupině nejstarších, podíl mužů v kategorii „100+“ stoupá, což signalizuje širší trend zlepšení celkového zdraví. Regionální rozdíly jsou markantní: zatímco v přepočtu na 10 000 obyvatel se nejvíce dlouho žijících osob nachází v Hamburku (2,9), nejlidnatější Bavorsko má paradoxně jednu z nejnižších relativních hodnot (1,8). Tato data podtrhují, že rostoucí dlouhověkost je v různých částech Německa vnímána s odlišnou intenzitou, avšak její finanční dopad je celoplošný.
Rychlý růst německých centenariánů je pouze zrcadlem mohutného globálního trendu, kde se počet stoletých osob celosvětově blíží k šesti stům tisícům. Země jako Japonsko, USA a Čína jsou v čele tohoto žebříčku. Tato statistika z Německa, která hovoří o 2,1 stoletých na 10 000 obyvatel, převyšuje globální průměr a jasně ukazuje, že Evropa čelí výzvám spojeným s prodlouženou délkou života s velkou naléhavostí. Pro sektor pojišťovnictví a finanční plánování je to signál, že produkty a strategie se musí radikálně adaptovat na realitu, kde je stovka let novou normou.
About the Author
