Touha po vlastním bydlení v České republice zůstává neochvějná a představuje klíčovou životní prioritu pro drtivou většinu obyvatel. Ačkoliv se ČR historicky pyšní vysokým podílem vlastníků nemovitostí, aktuální data ukazují znepokojivý obrat. Podíl obyvatel žijících ve vlastním domě či bytě klesá každoročně přibližně o jedno procento. Tato eroze vlastnického bydlení signalizuje hluboký problém v oblasti ekonomické stability a nutí se zamyslet nad budoucí strukturou českého realitního trhu.
Jádro problému spočívá v dramatické nedostupnosti bydlení. Pro alarmujících osm z deseti Čechů, kteří v současnosti nevlastní nemovitost, představuje pořízení vlastního domova nedosažitelný cíl. Nejvíce zasažena je nastupující Generace Z, kde s extrémní nedostupností bojuje devět z deseti mladých lidí. Tento trend jasně ukazuje, že současné úvěrové a cenové podmínky efektivně blokují vstup mladé generace na trh, což zásadně mění jejich možnosti finančního plánování a zakládání rodin.
Kritická situace na domácím trhu je obzvláště patrná ve srovnání s našimi sousedy. Zatímco v Polsku, na Slovensku nebo v Německu vnímají obyvatelé investice do nemovitostí jako náročné, Češi hodnotí dostupnost vlastního bydlení nejkritičtěji ze všech zmíněných zemí. Tento negativní rekord v rámci střední Evropy by měl být jasným impulsem pro přehodnocení současné bytové politiky a hledání udržitelných řešení, která by stabilizovala cenovou spirálu a vrátila naději na vlastní domov mladým rodinám.
About the Author
