Česká inflace míří do nečekaně hlubokého propadu! Nové prognózy pro rok 2026 naznačují, že by mohla být dramaticky nižší, než se původně očekávalo. Zejména v lednu se předpokládá pokles až k hranici 1,5–1,6 %, přičemž průměrná celoroční inflace by se mohla držet na pouhých 1,7 %. Tento optimistický scénář je primárně tažen razantním zlevněním cen energií, a to díky zrušení poplatku POZE a dalšímu snižování cen zemního plynu. Analytici však upozorňují, že riziko tkví v jádrové inflaci – pokud by se sekundární dopady levnějších energií nepromítly do dynamiky mezd a inflace služeb, která stále setrvává na vysokých úrovních (4–5 %), pokles by nemusel být tak výrazný, jak naznačuje hlavní index.
Hlavním tématem pro finanční trhy je, jak na takový vývoj zareaguje Česká národní banka (ČNB). Převládající „světonázor“ bankovní rady dosud spočíval v ignorování administrativních změn cen energií, neboť je považuje za jednorázový šok, který by neměl vyvolat reakci měnové politiky. To platí zejména v kontextu, kdy se ekonomice relativně daří a vláda plánuje rozpočtovou expanzi. Podle zápisu z posledního zasedání bankéři potvrdili, že odpuštění POZE a levnější elektřina nevyžadují další uvolňování měnových podmínek, dokud nedojde k ovlivnění inflačních očekávání a klíčové mzdové dynamiky.
Ovšem, pokud se inflace delší dobu udrží pod cílovými 2 %, může dojít k nahlodání psychologie centrálních bankéřů a zesílení tlaku na snížení úrokových sazeb. Klíčovým faktorem, který rozhodne o dalším kroku ČNB, bude hloubka podstřelení inflačního cíle po lednových číslech a především skutečné sekundární dopady na mzdovou dynamiku. Pokud by se potvrdil útlum v cenách služeb, mohly by „holubice“ získat převahu a zahájit další mírné snižování sazeb, nejpravděpodobněji v dubnu či během letních měsíců. Pokud však ceny služeb a růst cen nemovitostí nepoleví, budou mít zastánci uvolněné měnové politiky v bankovní radě velmi obtížnou pozici, navzdory nízkému hlavnímu číslu inflace.
About the Author
