Česká ekonomika vysílá jasné signály o odeznívání inflačních tlaků, především ze strany výrobních sektorů, což potvrzují data o cenách výrobců (PPI) za prosinec. Tuzemský průmysl zažívá „cenové bezvětří,“ když index cen průmyslových výrobců meziměsíčně klesl o 0,2 % a meziroční pokles dosáhl 2,1 %, čímž mírně překonal očekávání trhu. Ještě výraznější uklidnění nastává v zemědělství, kde ceny padly meziročně i meziměsíčně o razantních 2,7 %. Tato čísla naznačují, že deflační vlna se úspěšně přelévá z výroby, kde v průměru za celý rok 2025 činila výrobní inflace záporných 0,8 %, směrem ke spotřebitelské sféře.
Zatímco ceny v energeticky náročných odvětvích, jako je ropa a zemní plyn, se dramaticky propadají (meziročně až o -17,6 %), vytváří se tak příznivá cenová trajektorie v celém zpracovatelském průmyslu, který je navíc deflačně tlačen chemickými látkami a přípravky. Na druhé straně barikády však i nadále stojí sektory náročné na lidskou práci. Ceny stavebních prací stále meziročně rostly o 3,0 % a tržní služby pro podniky dokonce o 4,0 %. Tyto segmenty tak zůstávají hlavním ohniskem přetrvávajících nákladových tlaků, což odráží vyšší mzdové náklady, zatímco výrobní inflace tažená dolů zlevňujícími komoditami je z velké části za námi.
Pro české spotřebitele je tato situace vynikající zprávou, protože výhled spotřebitelské inflace (CPI) je optimistický a očekává se stabilizace. Odborníci předpovídají, že průmyslová výroba již nebude významně zdražovat a po bouřlivém roce by měly ceny potravin pokračovat v mírném zlevňování. Klíčovým makroekonomickým problémem pro celý rok 2026 tak zůstanou výhradně služby a nemovitosti, které budou hlavními tahouny cenového růstu. Úspěšné ochlazení výrobní inflace představuje kritický krok k celkové stabilizaci ekonomického prostředí, což je klíčové pro investiční rozhodování v nadcházejícím období.
About the Author
