Nejočekávanější zpráva z finančních trhů je tady: Federální rezervní systém (Fed) ponechal úrokové sazby stabilní v pásmu 3,50–3,75 %, což bylo v souladu s obecným očekáváním trhu. Toto rozhodnutí, podpořené stále zvýšenou inflací a mírným zlepšením na trhu práce, naznačuje obezřetný přístup banky. Přestože k okamžité změně nedošlo, trhy netrpělivě vyhlížejí budoucnost. Odborníci se shodují, že Fed letos zahájí cyklus postupného snižování sazeb. Aktuální makroekonomická data a odhodlání Fedu deklarovat svou nezávislost směřují spíše ke scénáři dvou klíčových snížení sazeb, což investoři pečlivě sledují.
Klíčová rizika pro budoucí kroky Fedu zůstávají vychýlena směrem dolů. Guvernér Powell sice potvrdil mírné zlepšení ekonomického vývoje na začátku roku, ale upozornil, že jakákoliv významná korekce cen amerických akcií by pravděpodobně donutila centrální banku k mnohem rychlejšímu a agresivnějšímu snížení sazeb, než se aktuálně předpokládá. Právě hrozba negativního poptávkového šoku, přeneseného z globálních trhů, je kritickým faktorem i pro domácí měnovou politiku. Viceguvernér ČNB Jiří Frait v reakci na globální vývoj naznačil, že bankovní rada by se již brzy mohla zabývat otázkou mírného snížení sazeb v České republice, což podtrhuje propojenost světových finančních systémů.
Pozitivní zprávy pro region přicházejí z Německa, kde se spotřebitelská důvěra mírně zlepšila, což potvrzuje známky ekonomického oživení, které signalizují i další předstihové indikátory. Po letech stagnace by mohl německý růst v letošním roce dosáhnout až 1 %, pokud bude současný příznivý trend makro dat pokračovat. Takový vývoj je mimořádně příznivý pro české exportéry. I přes tento optimistický signál v Evropě ale zůstávají globální rizika, jako je politická nejistota spojená s Trumpem a přetrvávající možnost korekce na trzích, vysoká a tvoří komplexní investiční prostředí, které bude definovat finanční rok 2026.
About the Author
