Evropská centrální banka (ECB) zahájila rok 2026 v duchu neotřesitelného klidu a předvídatelnosti. Guvernéři ve Frankfurtu se jednomyslně shodli na ponechání hlavní úrokové sazby na stabilní úrovni 2,0 %, kde setrvává již od poloviny minulého roku. Tato strategická volba podtrhuje, že ECB je se stávajícím nastavením spokojena a cíleně volí vyčkávací přístup. Pro investory a finanční trhy to vysílá jasný signál: preference stability sazeb je hlavním mottem pro rok 2026 a centrální banka vidí eurozónu v dobré kondici.
Klidné rozhodování ECB je pevně podloženo robustními makroekonomickými ukazateli. Ekonomika eurozóny prokázala pozoruhodnou odolnost, s růstem HDP v závěru roku 2025 a historicky rekordně nízkou nezaměstnaností, která klesla na 6,2 %. Navzdory mírnému podstřelování inflačního cíle (která v lednu dosáhla 1,7 %) ECB signalizuje, že tuto odchylku toleruje. Po letech boje s vysokou inflací nevypadá mírná desinflace jako bezprostřední hrozba. Experti navíc odhadují, že růst v eurozóně se v letošním roce udrží poblíž svého potenciálu, konkrétně okolo 1 %.
Důležitou proměnnou, kterou ECB bedlivě sleduje, je kurz eura. Ačkoli posílení měny vůči dolaru (krátce na 1,20 EUR/USD) bylo označeno za „potenciálně problematické“, současná korekce na 1,18 EUR/USD dává ECB prostor k nečinnosti. Šéfka Christine Lagarde potvrdila, že jen podstatně rozsáhlejší zhodnocení eura by vyvolalo reakci v podobě snižování depozitní sazby. Základní scénář je proto neměnný: stabilita sazeb po celý rok 2026. Hlavním rizikem, které by mohlo tento plán narušit, je viditelné podstřelování 2% cíle, což by ECB vrátilo do éry před-pandemických desinflačních tlaků a ohrozilo její celkovou důvěryhodnost.
About the Author
