Odhalení detailů poslední prognózy České národní banky (ČNB) přináší šokující zjištění pro finanční trhy. Setkání analytiků s viceguvernérem Janem Fraitem potvrdilo, že celkové vyznění ekonomického výhledu je mnohem jestřábější, než se původně zdálo. Prognóza počítá s dynamickým růstem ekonomiky o 2,9 %, a přestože již zahrnuje zpomalení mzdové dynamiky, nadále implikuje v následujícím roce stabilitu sazeb a následný růst o zhruba 50 bazických bodů. Tento výhled ostře kontrastuje s očekáváním investorů, kteří před zasedáním ČNB sázeli na snížení klíčových úrokových sazeb ještě v průběhu tohoto roku.
Tuto nečekaně přísnou pozici dále podtrhují alternativní scénáře. Analýza ukazuje, že pokud by zvýšená mzdová dynamika odeznívala pomaleji, než je v základním modelu předpokládáno – což nevypadá zcela nerealisticky – úrokové sazby by mohly dokonce vystoupat nad 4 %. Naopak, silnější koruna (kterou ekonomové považují za pravděpodobnější realitu) by pravděpodobně zajistila stabilitu sazeb, či dokonce lehký pokles v nejbližších kvartálech. Tyto klíčové ekonomické proměnné definují budoucí směřování měnové politiky a určují míru tlaku na centrální bankéře.
Přestože prognóza ČNB vyznívá jestřábím tónem, postoj bankovní rady (BR) je překvapivě opatrný. Viceguvernér Frait naznačil, že BR v současné době spíše uvažuje o možnosti velmi lehkého poklesu sazeb. Tato snaha je motivována psychologickým faktorem sledování uvolňování v zahraničí a touhou přiblížit se neutrální sazbě 3,25 %. Hledání shody na snížení sazeb je však s takto přísným ekonomickým výhledem složité. Proto hlavním scénářem hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše pro rok 2026 zůstává stabilita úrokových sazeb, pokud centrální banku nepřekvapí výrazně nižší hodnoty jádrové inflace a mezd, což by debatu o uvolnění politiky vrátilo zpět na stůl.
About the Author
