Globální závody v nasazování autonomních taxíků (robotaxi) nabírají na obrátkách, přičemž Velká Británie se stává jedním z hlavních bojišť. Technologičtí giganti jako Uber a Lyft uzavřeli strategické partnerství s čínskou společností Baidu, aby spustili pilotní programy s vozidly Apollo Go RT6 v Londýně již v první polovině roku 2026, s ambicí přejít na komerční provoz do konce roku. Konkurenci zostřuje i americká společnost Waymo (Alphabet Inc.), která již zahájila testy v britské metropoli. Tato agresivní expanze symbolizuje rychlý posun autonomní dopravy na evropské trhy, ale zároveň vyvolává zásadní pochybnosti o připravenosti infrastruktury a regulačního rámce.
Navzdory ohromným provozním úspěchům v USA, kde Waymo týdně realizuje přes 250 000 placených jízd, masové nasazení robotaxi po celém světě předchází vyřešení kritických otázek bezpečnosti. Zásadní incident ze San Francisca v prosinci 2025, kdy výpadek elektřiny vedl k hromadnému zamrznutí desítek autonomních vozidel kvůli selhání semaforů, odhalil Achillovu patu: extrémní zranitelnost vůči systémovým selháním infrastruktury. Tato událost otřásla celým odvětvím a poukázala na nebezpečí, kdy katastrofické události mohou ochromit celé flotily najednou, namísto izolovaných nehod jednotlivých vozidel.
Tyto systémové zranitelnosti představují bezprecedentní výzvu pro pojistný trh a ekonomickou udržitelnost odvětví. Tradiční modely autopojištění, které kalkulují s chybou řidiče nebo individuálního vozidla, jsou zcela neadekvátní pro ocenění rizika spojeného se systémovým kolapsem infrastruktury. Pojišťovny musí urychleně vyřešit otázku odpovědnosti při hromadných incidentech. K tomu se přidává ekonomická nejistota – etablované společnosti jako Pony AI a Weride stále vykazují ztráty. Expanze autonomních vozidel je tak fascinující technickou realitou, která však výrazně předběhla nezbytný právní, pojistný a finanční rámec pro bezpečné a udržitelné globální nasazení.