Přestože lednová inflace na první pohled potěšila poklesem na 1,6 %, velkou část tohoto snížení (0,4 procentního bodu) zajistil administrativní přesun poplatku za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Skutečná, hluboce zakořeněná hrozba pro cenovou stabilitu zůstává: nájemné tvoří neuvěřitelnou polovinu celkové inflace! Služby, které jsou pro Českou národní banku trnem v oku, dál svižně zdražují, přičemž tržní nájmy poskočily meziročně o 6,3 % a imputované nájemné o 5,1 %. Vzhledem k patnáctiprocentní váze bydlení v cenovém indexu se dá otevřeně říci, že inflaci u nás hojně přiživuje stále napjatý realitní trh.
Silná poptávka po bydlení, kterou nedokázaly zbrzdit ani vyšší úrokové sazby, udržuje spirálu zdražování nájemného, což činí tento typ inflace mimořádně obtížně řiditelným pro centrální autority. Není to však jen bydlení; ceny rychle rostou i v sektorech jako jsou ubytovací služby (HORECA). Tento neustálý růst cen služeb značí, že ačkoli se ekonomika potýká s mírným zpomalením, poptávkové tlaky jsou v určitých klíčových oblastech stále velmi silné a udržují napětí na trhu, což je klíčové pro pochopení budoucího vývoje ekonomiky.
Zatímco ceny služeb zvyšují inflační tlaky, pozitivním faktorem je pokles cen energií. Přechod zákazníků na cenově příznivější tarify u plynu a elektřiny působí jako vítaný protiinflační prvek. Analýza lednového výsledku, který je vždy klíčovým ukazatelem pro celý rok, naznačuje, že inflace by se v následujících měsících měla stabilizovat v poměrně úzkém koridoru mezi 1 % a 2 %, s tendencí směřovat k dolní hranici. Přestože celkové číslo vypadá klidně, vliv nájemného je alarmující a pro investory a domácnosti zůstává hlavním rizikem.
About the Author
