Česká národní banka (ČNB) prozatím pevně drží linii stability úrokových sazeb na úrovni 3,5 % a záznam z posledního jednání bankovní rady to jednoznačně potvrzuje. Všech sedm členů rady hlasovalo pro zachování sazeb, což signalizuje nedostatek „holubičí“ podpory pro brzké uvolnění monetární politiky. Bankéři se přitom shodují, že ačkoli dojde k jednorázovému poklesu celkové inflace pod 2 % – primárně kvůli odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje – na tento vliv ČNB reagovat nebude. Místo toho se soustředí na dlouhodobou vyrovnanost rizik spojených s plněním inflačního cíle.
Důvodem pro přísný postoj jsou přetrvávající proinflační rizika v domácí ekonomice. Klíčové obavy bankovní rady se soustředí na neustávající růst cen ve službách, který v lednu vyšplhal na 4,7 %, rychlý růst mezd a expanzivní rozpočtovou politiku vlády. Zejména jestřábí křídlo v čele s Evou Zamrazilovou a Karin Kubelkovou varuje, že je nutné udržet restriktivní měnovou politiku do doby, než domácí inflační tlaky prokazatelně odezní. Bez zřetelného poklesu inflace ve službách pod hranici 4 % zůstane prostor pro snižování úrokových sazeb ČNB dramaticky omezený.
Přestože se objevují i opatrné holubičí hlasy, které upozorňují na možná protiinflační rizika plynoucí ze zahraničního vývoje či vysokých valuací na finančních trzích, delší stabilita sazeb zůstává základním scénářem. Centrální banka bude čelit rostoucímu tlaku na jemné ladění směrem dolů, pokud inflace vydrží viditelně pod 2 % po celý rok. Pro důvěryhodnost rozhodování ČNB bude klíčová efektivní komunikace, která veřejnosti srozumitelně vysvětlí, proč je nutné odhlížet od krátkodobých výkyvů a namísto toho zaměřit pozornost na cenový vývoj v delším horizontu, směřujícím k roku 2027.
About the Author
