Svět kybernetické bezpečnosti v roce 2026 ovládne agresivní hon na technologie bezpilotních letounů (UAV) a formování nových geopolitických aliancí. Experti varují, že mocnosti jako Čína, Rusko, Írán a Severní Korea se zaměří na krádeže duševního vlastnictví s cílem bleskově modernizovat své vojenské i komerční arzenály. Evropské země jako Německo, Polsko či Francie, které aktuálně investují do přezbrojení, se musí připravit na intenzivní aktivitu ruských APT skupin a vznik nových integrovaných zpravodajských struktur, které zásadně změní dynamiku digitálních hrozeb v našem regionu.
Dramatický vývoj v oblasti umělé inteligence přinese fenomén AI agentů, kteří budou hluboce integrováni do firemních struktur, avšak často bez dostatečného zabezpečení. Tito „zaměstnanci bez manažerů“ otevřou útočníkům brány k citlivým datům i skrze triviální chyby v konfiguraci, což povede k masivním únikům informací. Současně se očekává exploze hyperrealistických deepfakes a automatizovaných podvodů, které díky generativní AI umožní i technicky méně zdatným kyberzločincům vést vysoce efektivní a personalizované kampaně namířené proti jednotlivcům i institucím.
Mobilní zařízení se stanou terčem sofistikovaného malwaru generovaného umělou inteligencí, který výrazně snižuje bariéru pro vstup nových útočníků do světa kyberzločinu. V oblasti ransomwaru pak nastupuje znepokojivý trend takzvaných EDR killers – specializovaných nástrojů určených k totální eliminaci a vypnutí bezpečnostních řešení přímo na koncových zařízeních. Přestože se technologie útoků neustále vyvíjejí, nejslabším článkem zůstávají tradiční zranitelnosti v podobě slabých hesel a neaktualizovaného softwaru, což v kombinaci s novými hrozbami vyžaduje radikální posílení digitální odolnosti a mezinárodní spolupráce.
About the Author
