Svět finančních trhů rozvířila mrazivá vize Citrini Research, která předpovídá dramatický nárůst nezaměstnanosti v roce 2028 v důsledku dravého nástupu umělé inteligence. Tento fenomén se má dotknout především tzv. bílých límečků, tedy kvalifikovaných profesí v IT, financích či administrativě, kde AI agenti slibují raketový růst produktivity. Hrozí však nebezpečná ekonomická smyčka: masivní automatizace a redukce týmů mohou vést k poklesu příjmů domácností a oslabení spotřeby, což paradoxně vyvolá další tlak na nahrazování lidské práce stroji za účelem udržení marží.
Navzdory katastrofickým scénářům však odborníci upozorňují, že adopce technologií v reálném světě naráží na silné institucionální bariéry, jako jsou regulace, právní odpovědnost a firemní etika. Namísto plošného propouštění nás pravděpodobně čeká zásadní transformace pracovních náplní, kde se vzácnou komoditou stane lidská autenticita, fyzická přítomnost a schopnost řídit komplexní výstupy AI. Zatímco rutinní kognitivní úkoly přebírají algoritmy, prostor pro kreativní přeskupení kompetencí a vznik nových rolí zaměřených na kontrolu AI zůstává klíčovou výzvou pro budoucí trh práce.
Budoucnost globální i tuzemské ekonomiky tak stojí na prahu největší strukturální změny moderní historie, která otevírá palčivé otázky ohledně prohlubující se nerovnosti mezi kapitálem a prací. Rychlost, s jakou nás tyto změny zasáhnou, může překvapit i největší optimisty, a proto se debata o udržení sociálního smíru a fungující společnosti stává nevyhnutelnou. Je zřejmé, že klíčem k úspěchu v éře AI nebude jen technologická zdatnost, ale především schopnost adaptace na nové role v ekosystému, kde se hranice mezi lidským úsudkem a strojovou efektivitou neustále posouvá.
About the Author
