Geopolitické napětí na Blízkém východě vyvolalo po americko-izraelském útoku na Írán okamžitý otřes na světových trzích a do popředí zájmu se dostala především energetická bezpečnost. Zatímco akciové indexy v Evropě a Asii oslabují, cena ropy Brent již atakuje hranici 80 dolarů za barel. Vážnou hrozbu představuje potenciální blokáda Hormuzského průlivu, kudy proudí 20 milionů barelů denně. Pokud by došlo k dlouhodobému přerušení této klíčové tepny, trhy se obávají, že cena ropy by mohla bleskově překonat hranici 100 dolarů za barel.
Evropa čelí dalšímu vážnému problému kvůli zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) v Kataru, který zajišťuje pětinu světových dodávek. Evropský plynový benchmark TTF na tuto zprávu zareagoval dramatickým nárůstem o více než 35 % na 43 EUR/MWh. Přestože čeští obchodníci díky předzásobení a dlouhodobým kontraktům zatím drží ceny pro koncové spotřebitele stabilní, přetrvávající výpadek katarských dodávek by nevyhnutelně vedl k dalšímu tlaku na zdražování. Souboj o alternativní dodávky plynu ze Spojených států se tak stává novou realitou energetického trhu.
Pro Českou národní banku znamenají drahé energie nové proinflační riziko, které může výrazně zbrzdit očekávané snižování úrokových sazeb. Centrální bankéři nyní musí být extrémně opatrní, aby zabránili přelití vysokých cen energií do cen služeb a opětovnému roztočení inflační spirály. Klíčovým faktorem zůstávají i inflační očekávání veřejnosti, která jsou v Česku citlivá zejména na ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích. Další vývoj tuzemské ekonomiky bude v nejbližších dnech přímo záviset na délce a intenzitě konfliktu na Blízkém východě.
About the Author
