Česká ekonomika hlásí zásadní milník: průměrná reálná mzda se konečně téměř dotkla úrovně z předkrizového roku 2019. V závěru loňského roku sice tempo růstu dosáhlo solidních 7,4 %, ale skutečnými vítězi jsou zaměstnanci v energetice a IT. Zatímco energetici si díky štědrým bonusům přišli v průměru na více než 82 tisíc korun, experti v informačních technologiích kralují trhu s výdělky přesahujícími 90 000 korun. Svižný mzdový vývoj podpořila především klesající inflace, která dovolila peněženkám Čechů reálně zbohatnout o téměř 5 %.
Pohled na celková čísla je sice optimistický, ale realita pro většinu pracujících zůstává střízlivější. Na magickou hranici průměrného výdělku totiž nedosáhnou celé dvě třetiny zaměstnanců. Mnohem přesnějším ukazatelem životní úrovně je mediánová mzda, která se loni pohybovala kolem 42 tisíc korun a za průměrem zaostávala o citelných 15 %. Zajímavé je i mezinárodní srovnání – i přes dosavadní růst dosahují české platy stále jen 42 % úrovně v sousedním Německu, což sice zpomaluje konvergenci životní úrovně, ale zároveň zatím udržuje českou ekonomiku konkurenceschopnou díky nižším nákladům na práci.
Výhled na nadcházející měsíce naznačuje, že napětí na trhu práce začne pozvolna polevovat, což pravděpodobně povede ke zpomalení mzdové dynamiky. Klíčovým faktorem však zůstává očekávaná nízká inflace, která by se letos měla udržet pod dvouprocentní hranicí. Díky tomu se kupní síla obyvatel i při mírnějším růstu nominálních mezd konečně definitivně přehoupne přes předcovidové maximum. Pro české domácnosti to znamená definitivní konec éry drastického propadu reálných příjmů a návrat k reálnému růstu bohatství, na který jsme byli zvyklí v dobách největší prosperity.
About the Author
