Česká republika dosáhla mimořádného ekonomického milníku, když se podle nejnovějších údajů Eurostatu zařadila mezi země s nejnižším růstem cen v celé Evropské unii. Únorová harmonizovaná inflace v ČR klesla na pouhé 1,0 %, což nás v rámci sedmadvacítky vyneslo na skvělé třetí místo, hned za Dánsko a Kypr. Tento výsledek je o to působivější při srovnání se sousedním Německem, které hlásí dvouprocentní inflaci, či Slovenskem, kde tempo zdražování dosahuje až čtyř procent.
Za tímto prudkým poklesem stojí především restriktivní měnová politika České národní banky a postupné zlevňování energií. Je však důležité rozlišovat mezi národní a harmonizovanou inflací; mezinárodní srovnání Eurostatu totiž nezahrnuje náklady na vlastnické bydlení, což aktuální české číslo opticky snižuje oproti národní metodice. Přesto je zřejmé, že se Česko i bez přijetí eura dokázalo efektivně propracovat do skupiny nejstabilnějších unijních ekonomik, a to i navzdory dřívějším energetickým šokům, které zasáhly zejména východní křídlo EU.
Budoucí vývoj cenové hladiny však zůstává pod vlivem globálních rizik. I když se naše pozice v žebříčku může zdát pevná, březnová data pravděpodobně ovlivní rostoucí ceny pohonných hmot. Klíčovým faktorem pro další měsíce bude zejména situace v Hormuzském průlivu, na kterou citlivě reagují ceny ropy, plynu i hnojiv. Případné prodlužování geopolitického napětí by mohlo vyvolat další nabídkový šok, který by pocítila celá Evropa, nicméně aktuální startovní pozice českého hospodářství je velmi nadějná.
About the Author
