Zablokovaný Hormuzský průliv a raketově rostoucí ceny ropy donutily polskou vládu k razantním krokům, které vyvolaly doslova nákupní horečku na hranicích. Zatímco zbytek Evropy bojuje s drahou energií, Polsko pod vedením Donalda Tuska vsadilo na benzínový populismus a srazilo ceny pohonných hmot o neuvěřitelných 17 % pod úroveň v České republice. Tento odvážný krok, zahrnující denní cenové stropy a masivní daňové úlevy, proměnil polské čerpací stanice v magnet pro české řidiče, ale zároveň otevřel palčivou otázku, jakou cenu za tuto umělou stabilitu nakonec zaplatí státní pokladna.
Klíčem k extrémně levnému tankování u našich sousedů je bleskově přijatá legislativa, která srazila DPH z 23 % na pouhých 8 % a upravila spotřební daň na samotné dno limitů povolených Evropskou unií. Tato strategie zatím nese své ovoce v podobě krocení inflačního šoku, kdy se březnová inflace v Polsku udržela na uzdě a očekává se, že meziroční tempo růstu cen nepřekročí hranici tří procent. Pro polské domácnosti i tamní centrální banku (NBP), která prozatím ponechává úrokové sazby na úrovni 3,75 %, jde o vítané uklidnění v jinak turbulentních časech na globálních trzích.
Mimořádně levný benzín má však svou odvrácenou stranu v podobě drastického zhoršení fiskální situace Polska, kterému hrozí výpadek v rozpočtu ve výši až 5 miliard zlotých. Země se tak nebezpečně přibližuje k pasti takzvaného dvojího deficitu, kdy se k vysokému schodku státních financí přidává i nepříznivá bilance běžného účtu. Pro polský zlotý to nevěstí nic dobrého; kombinace fiskální nestability a očekávaného tlaku ze strany ECB může vést k oslabení měny, což by ve výsledku mohlo smazat veškeré krátkodobé výhody, které současné levné tankování polským občanům i přeshraničním turistům přináší.
About the Author
