Český zahraniční obchod v únoru překvapil analytiky, ovšem nikoliv tak, jak by si mnozí přáli. Přebytek dosahující 19,3 miliardy korun totiž výrazně zaostal za optimistickými očekáváními, a to i přes stále ještě příznivé ceny energetických surovin na světových trzích. Zatímco dovoz ropy a zemního plynu českou bilanci díky nižším cenám dočasně vylepšil o miliardy korun, nadcházející data již pravděpodobně naplno pocítí negativní dopady geopolitického napětí v Perském zálivu a s ním spojené prudké zdražování strategických komodit a pohonných hmot.
Hlavním motorem, který aktuálně hýbe statistikami, je nečekaně silný nákupní apetýt českých domácností. Díky pokračujícímu růstu reálných mezd mají Češi opět chuť utrácet, což se projevuje především zvýšenou poptávkou po zboží z dovozu. Zatímco export v únoru vzrostl pouze o skromná dvě procenta, import vyskočil o 5,2 procenta. Tato dynamika jasně ukazuje, že rostoucí životní úroveň a domácí spotřeba se stávají faktory, které sice těší obchodníky, ale zároveň přímo oslabují celkovou obchodní bilanci státu.
Optimismus spotřebitelů potvrzují i maloobchodní tržby, které v únoru meziročně vzrostly o 4,1 procenta, přičemž největší hlad byl po nepotravinářském zboží. Ochota investovat do věcí zbytné povahy svědčí o dobré kondici české ekonomiky, přestože globální scénu bičují obchodní války a reálné ozbrojené konflikty. Česká republika si i v tomto napjatém mezinárodním prostředí udržuje solidní výsledky, k čemuž přispívá i relativně stabilní kurz koruny vůči euru, který pomáhá tlumit vnější ekonomické tlaky.