Český průmysl prokazuje v době globální nejistoty překvapivou odolnost a drží si svou růstovou linii. Únorová průmyslová produkce meziročně i meziměsíčně vzrostla o slibných 1,3 %, což mírně překonalo očekávání analytiků. Ještě optimističtější zprávu přinesl březnový index nákupních manažerů (PMI), který vyletěl na své čtyřleté maximum. Tento vývoj jasně signalizuje, že tuzemské podniky těží z restartu investiční poptávky a dokážou se efektivně adaptovat na měnící se tržní podmínky doma i v zahraničí.
Pozitivní momentum se neomezuje pouze na tradičně silný automotive, ale začíná se šířit i do energeticky náročných odvětví, jako je sklářství nebo výroba základních kovů. Aktuální rozmach má však i svou odvrácenou stranu. Výrazná část poptávky je totiž hnána obavami z eskalace konfliktů na Blízkém východě, což nutí firmy k předzásobení materiály a energiemi. Tento strach z budoucího nedostatku se již nyní promítá do prudkého nárůstu cen vstupů, který představuje značnou zátěž pro ziskovost firem a budoucí inflační tlaky.
Celkový výhled pro českou ekonomiku zůstává podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše optimistický, byť s jistou dávkou ostražitosti. Hlavní riziko nepředstavuje zpomalení ekonomického růstu, ale spíše hrozba nových energetických šoků, které by mohly oslabit zranitelná odvětví strojírenství. Dokud však nedojde k fyzickému přerušení dodavatelských řetězců, měl by si český průmysl udržet svou dynamiku. Klíčem k dlouhodobému úspěchu bude schopnost podniků ustát volatilitu cen energií a pokračovat v započatém oživení zakázek.
About the Author
