Americká centrální banka Fed drží finanční trhy v napětí, když ponechala úrokové sazby v rozmezí 3,5 % až 3,75 %. Přestože bylo rozhodnutí téměř jednomyslné, v zákulisí výboru FOMC to vře a debaty o budoucím směřování jsou podle Jerome Powella více než energické. Powell navíc překvapil strategickým krokem – i po skončení mandátu předsedy hodlá zůstat řadovým členem výboru až do roku 2028, čímž efektivně omezuje politické tlaky na překotné snižování sazeb a zajišťuje kontinuitu v rozhodování nejvlivnější finanční instituce světa.
Zatímco Spojené státy vyčkávají, v Německu citelně sílí inflační tlaky, které v dubnu vytlačily celkovou cenovou hladinu na 2,9 %. Hlavním viníkem je drastické meziroční zdražení energií o více než desetinu, což vysílá varovný signál do celé eurozóny. I když se jádrová inflace bez započtení kolísavých cen potravin a energií mírně ochlazuje, celkový trend naznačuje, že boj s drahotou zdaleka nekončí. Tato situace staví evropské investory do pozice, kdy musí pečlivě sledovat každý další krok centrálních bankéřů.
Budoucnost evropské ekonomiky navíc komplikuje varovný signál z průzkumu spotřebitelských očekávání, podle kterého domácnosti počítají s inflací kolem 3 % i v delším horizontu. Pokud se tato očekávání v ekonomice ukotví, hrozí roztočení inflační spirály, kterou bude velmi obtížné zastavit. Trhy proto s napětím vyhlížejí červnové zasedání Evropské centrální banky, kde se očekává zahájení cyklu zvyšování úrokových sazeb. Pro chytré investory se tak otevírá období plné změn, které vyžaduje pohotové reakce na vývoj globální ekonomiky.
About the Author
