Austrálie čelí alarmující budoucnosti, ve které by do roku 2050 mohla každá čtvrtá domácnost ztratit přístup k dostupnému pojištění. Podle zátěžového testu finančního regulátora APRA hrozí, že klimatická změna a s ní spojené extrémní výkyvy počasí promění dříve bezpečné domovy v nepojistitelné pasti. Zatímco dnes postrádá krytí zhruba každá sedmá domácnost, narůstající fyzická rizika a ekonomické náklady na transformaci ekonomiky mohou tento podíl drasticky zvýšit, přičemž v nejvíce ohrožených regionech může propast v pojistné ochraně narůst o více než 40 %.
Ekonomické dopady jsou podle modelových scénářů drtivé – roční ztráty způsobené rozmary přírody by mohly vyskočit ze současných 7 miliard na více než 16 miliard USD. Tento vývoj vytváří nebezpečný začarovaný kruh, kdy se finanční břemeno za ničivé škody přesouvá z pojišťoven na běžné rodiny, banky a nakonec na samotný stát, což přímo ohrožuje stabilitu celého finančního systému. Řešením není jen snižování emisí, ale především masivní investice do adaptace, jako je výstavba ochranné infrastruktury a modernizace budov, aby dokázaly čelit stále agresivnějším živlům.
Varovná data z opačné strany polokoule jsou zdviženým prstem i pro Českou republiku, kde frekvence bleskových povodní a větrných bouří neustále roste. Tuzemským kritickým problémem je však podpojištění, které aktuálně postihuje až 70 % nemovitostí. Kvůli prudké inflaci ve stavebnictví mnoho Čechů spoléhá na zastaralé smlouvy, které v případě katastrofy nepokryjí ani zlomek nákladů na obnovu domova. Pravidelná aktualizace pojistných částek a zavedení automatické indexace se tak stávají nezbytnou obranou proti situaci, kdy se pojištění stane v okamžiku skutečné potřeby pouhou neúčinnou formalitou.
About the Author
