Česká ekonomika se nachází v bodě zlomu, kde se solidní dvouprocentní růst HDP střetává s rostoucím napětím na Blízkém východě. Prognostický panel České bankovní asociace upozorňuje, že strategická blokáda Hormúzského průlivu začíná výrazně promlouvat do domácí stability, přičemž inflace by mohla v příštím roce vyšplhat až k hranici 2,7 %. Tato geopolitická nejistota rozděluje i přední ekonomy v otázce, zda Česká národní banka udrží úrokové sazby na současné úrovni, nebo bude nucena zasáhnout jejich dalším zvýšením.
Ceny průmyslových výrobců zaznamenaly svůj první letošní nárůst, což jasně signalizuje konec období levných vstupů. Hlavním hybatelem jsou rostoucí ceny ropy a komodit, které se skrze drahá hnojiva a energie přelévají i do zemědělského sektoru. Přestože státní úhrady poplatků za obnovitelné zdroje částečně tlumí dopady na firmy i domácnosti, riziko zdražování potravin a spotřebního zboží zůstává kvůli nestabilní situaci na světových trzích velmi vysoké a těžko předvídatelné.
Na trhu s bydlením vypukla nečekaná nákupní horečka, kdy objem nových hypoték v dubnu meziročně vystřelil o neuvěřitelných 68 %. Češi se masivně předzásobují úvěry v obavě, že centrální banky v reakci na globální inflační tlaky opět zpřísní měnovou politiku. Tento prudký nárůst zájmu, hnaný strachem z budoucího zdražování úvěrů a přísnějšími regulacemi, může v blízké budoucnosti vyčerpat poptávku a přinést citelné ochlazení celého realitního trhu.
About the Author
