Americká ekonomika čelí nečekanému zvratu, který nabourává dosavadní optimistické vize o klesající inflaci. Zatímco centrální banka Fed počítala s postupným zklidněním cenového růstu, jádrová inflace v USA se tvrdošíjně drží nad tříprocentní hranicí. Hlavním viníkem se překvapivě stala položka, která historicky tlačila ceny spíše dolů – počítačová technika. Ceny počítačů, tabletů a klíčových komponentů, které měly po odeznění dřívějších celních šoků klesat, zažívají nový cenový boom a nečekaně silně přispívají k celkovému růstu cenové hladiny.
Za tímto fenoménem stojí masivní adopce umělé inteligence (AI), která vyvolala celosvětový hlad po výkonném hardwaru. Potřeba upgradovat vybavení pro běh pokročilých algoritmů vyhnala ceny elektroniky od začátku roku o více než 5,5 %, přičemž zdražují zejména grafické karty a paměťové moduly. Tento technologický šok sice přináší vyšší produktivitu, ale zároveň vytváří silnou poptávkovou vlnu, která vrací inflaci do hry i v sektorech, kde jsme byli po desetiletí zvyklí na trvalé zlevňování.
Pro centrální bankéře se makroekonomická situace výrazně komplikuje, protože jejich sázky na dezinflaci v oblasti technologií momentálně nevycházejí. Návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli se může ve střednědobém horizontu ukázat jako velmi obtížný úkol, aniž by došlo k dalšímu citelnému utažení měnové politiky. Současná éra umělé inteligence tak nepřináší pouze revoluci v efektivitě práce, ale stává se i novým, těžko předvídatelným faktorem, který může držet úrokové sazby vysoko po delší dobu, než trhy původně očekávaly.
About the Author
