Americká ekonomika čelí nečekanému tlaku, když klíčový ukazatel inflace, jádrová PCE, v květnu meziročně vzrostl na 3,4 %. Pro Federální rezervní systém (Fed) jde o varovný signál, neboť meziměsíční nárůst o 0,3 % překonal inflační cíl a dosáhl nejvyšší úrovně od podzimu loňského roku. Tento vývoj naznačuje, že boj s růstem cen zdaleka nekončí a domácí inflační tlaky zůstávají silnější, než by si centrální bankéři i investoři přáli.
V reakci na nepříznivá data v rámci měnového výboru FOMC sílí jestřábí rétorika, která otevírá dveře k možnému zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce. Rozhodování centrální banky je momentálně na vážkách, přičemž jazýčkem na vahách může být postoj nového guvernéra Warshe. Zatímco USA vykazují robustní růst HDP, který byl revidován směrem nahoru na 2,1 %, americká ekonomika se začíná výrazně odchylovat od zpomalující eurozóny, což posiluje optimismus trhů směrem k dolarovým aktivům.
K ekonomickému napětí se přidávají i vážná geopolitická rizika v Hormuzském průlivu, kde útoky dronů na námořní dopravu vynutily pozastavení ochranných operací OSN. Vyostřená situace mezi Teheránem a USA znovu zpochybňuje stabilitu klíčových obchodních tras a hrozí eskalací konfliktu, který by mohl otřást globálními trhy. Kombinace vnitrostátních inflačních tlaků a mezinárodní nestability tak staví globální ekonomiku do mimořádně křehké pozice.