Evropská centrální banka (ECB) na svém červencovém zasedání ponechala depozitní sazbu na úrovni 2,25 %, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Zásadním zjištěním z následné tiskové konference je, že někteří členové vedení ECB zvažovali zvýšení sazeb již nyní, a to kvůli rostoucím proinflačním rizikům. Hlavním důvodem těchto obav jsou sekundární dopady prudce rostoucí ceny ropy, která se vyšplhala až na 100 dolarů za barel. Prezidentka Lagardeová se sice tradičně nevyjádřila k budoucím krokům a zdůraznila závislost na datech, nicméně otevřenost některých guvernérů ke zvýšení sazeb naznačuje, že pokud se situace na Blízkém východě neuklidní, je další utažení měnové politiky v září velmi pravděpodobné.
Růst cen ropy je úzce spojen s eskalací napětí na Blízkém východě, konkrétně v oblasti Rudého moře a Hormuzského průlivu, což narušuje námořní dopravu a vytváří inflační tlaky. Tyto faktory se promítají i na finanční trhy, kde rostou výnosy státních dluhopisů. Výnos desetiletého německého bundu se dostal na 3,2 %, nejvýše od roku 2011, a české desetileté dluhopisy překonaly hranici 5 %. Korunový peněžní trh v této souvislosti zaceňuje trojí zvýšení klíčové repo sazby ČNB o 25 bb v horizontu jednoho roku, přičemž první krok očekává již na srpnovém zasedání. To je v rozporu s opatrnými vyjádřeními člena bankovní rady Jana Kubíčka, který připouští maximálně jedno zvýšení do konce roku, ale bez jakéhokoliv spěchu.
Zvýšená riziková averze na globálních trzích nahrává primárně americkému dolaru, který vůči euru posílil na 1,137 USD/EUR. Měny středoevropského regionu, včetně české koruny, před nepříznivým sentimentem částečně chrání rostoucí úrokový diferenciál. Ten odráží přehodnocení výhledu sazeb regionálních centrálních bank směrem vzhůru. Česká koruna si i nadále udržuje pozici nejstabilnější měny regionu, když vůči euru stagnuje těsně pod hladinou 24,20 CZK/EUR. Investoři nyní bedlivě sledují, zda centrální banky přistoupí k razantnějším krokům, aby zkrotily inflační tlaky pramenící z drahé ropy.
About the Author
