Češi milují velké sny – chtějí žít do 91 let a po odchodu z práce se věnovat rodině, klidu i koníčkům. Realita je ale mnohem drsnější: na dlouhý život se cítí připraveno jen 37 % z nás, což je nejhorší výsledek v Evropě kromě Slovenska. Problém není jen v penězích, ale především v kondici a zdraví. Šest z deseti Čechů končí den vyčerpaní, téměř polovina nestíhá současné tempo a své zdraví jako dobré nebo velmi dobré hodnotí pouze 42 % respondentů – nejméně ze všech sledovaných zemí.
Finanční nezastavenost českých domácností tato čísla jen umocňuje. Pouze 53 % Čechů by dokázalo žít z úspor alespoň tři měsíce, a přitom právě finanční rezerva za šest a více měsíců výrazně zlepšuje pocit připravenosti i celkovou životní spokojenost. Důvěra v dostatek peněz na život do sta let navíc mezi Čechy klesá – věří jí jen 28 % lidí, zatímco ve Španělsku je to 45 %. Ještě znepokojivější je, že mezi Čechy po 45. letech ví jen 14 %, kolik peněz na pohodlný důchod potřebují, a pouze 11 % má jasno v tom, kolik by mělo měsíčně odkládat.
Přesto všechny obavy není důvod k pesimismu. Současní čeští penzisté svou novou etapu hodnotí převážně pozitivně – 65 % si důchod užívá a 68 % nepovažovalo odchod z práce za zásadní problém. Příští generace na penzi také myslí pozitivně, těší se na odpočinek i více času pro sebe. Klíčem ale není čekat na poslední chvíli, ale začít s přípravou mnohem dřív – vytvořit si finanční rezervu, udržet si zdraví a energie, aby třicátý roky po kariéře nebyly jen snem, ale skutečnou svobodou volby.
About the Author
