Zlato zažilo v roce 2026 jedno z nejdivočejších koloběhů v moderní historii. Po strmém vzestupu na začátku roku, kdy cena troyské unce překonala hranici 5 400 dolarů, drahý kov prudce zabrzdil a z říjnových maxim se propadl až o 26 % na úroveň kolem 4 150 dolarů. Za tímto náhlým zastavením „zlatého býka“ nestojí jen geopolitické napětí kolem Hormuzského průlivu, ale především sílící americké dluhopisy. V září vyskočil výnos desetiletého státního dluhopisu USA zhruba o půl procentního bodu na 5,3 % a dolar posílil, což drahému kovu dramaticky ztížilo život – zlatu totiž neplynou žádné úroky ani dividendy, a tak ho rostoucí reálné výnosy pro investory okamžitě připravily o přitažlivost.
Přes tento prodejní tlak však ze strany opravdových „velryb“ zájem nepolevuje. Centrální banky po celém světě pokračují v masivních nákupech – jen v prvním pololetí čistě přisály do svých rezerv přibližně 345 tun zlata, přičemž v srpnu k tomu Čína přidala dalších 20 tun, Polsko osm a Česká národní banka rozšířila své zásoby na 87,4 tuny. Podobnou důvěru projevují i investoři prostřednictvím fyzicky krytých ETF, jejichž pozice ve třetím čvrtletí vyrostly o 211 tun. Tito strategičtí hráči tak čelí spekulativním fondům typu CTA, které naopak drží čistou krátkou expozici v hodnotě zhruba deseti miliard dolarů – situace, která může kdykoli vytvořit půdu pro tzv. short squeeze.
Klíč k návratu silnějšího zlata proto leží spíše v úrokových scénářích než v dalších geopolitických šocích. Pokud slabší inflace či zpomalování ekonomiky přimějí Fed ke změkčení postoje a reálné výnosy půjdou dolů, zlato znovu získá náskok – jeho hlavní handicap vůči dluhopisům se zmenší. V takovém okamžiku by mohli spekulanti nuceni uzavírat krátké pozice zpětnými nákupy, což by v kombinaci s neustálou poptávkou centrálních bank a ETF dokázalo odraz výrazně urychlit. Pro trvalejší obrat bude proto rozhodující ústup tlaku z trhu s dluhopisy, nikoli jen další eskalace konfliktů na Blízkém východě.
About the Author
