Česká národní banka přikročila k dalšímu zpřísnění měnové politiky a základní repo sazba vyskočila o 25 bazických bodů na 4,0 %. Překvapivě nejtěsnější výsledek hlasování v historii ukazuje, že bankovní rada je ve svém přístupu hluboce rozdělená – pro zvýšení sazeb se vyslovili pouze čtyři centrální bankéři v čele s guvernérem Michlem, zatímco zbylí tři členové včetně obou viceguvernérů upřednostnili zachování stability. Tento dramatický rozkol naznačuje, že monetární autorita stojí před nejkomplexnějším rozhodnutím za poslední měsíce.
Podle zveřejněného záznamu se diskuse točila kolem načasování dalšího utahování, nikoli jeho samotné nutnosti. Bankovní rada vyhodnotila rizika pro inflační cíl jako proinflační, přičemž klíčovou hrozbu představuje zrychlující jádrová inflace, dražší energie a potraviny na globálních trzích i rostoucí ceny tuzemských průmyslových výrobců. Na druhou stranu rezonoval argument, že vysoké dlouhodobé tržní sazby tlumí úvěrovou aktivitu, oslabuje zájem o hypotéky a pomáhá zpomalovat dynamiku cen nemovitostí. Česká ekonomika zůstává navzdory zpomalení odolná, avšak konflikt na Blízkém východě a nejistota kolem dalšího vývoje vedly část členů k obezřetnějšímu přístupu a vyčkávání, jak se v prosinci postaví ECB a Fed.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává, že úrokové sazby zůstanou na současné úrovni do konce letošního roku i během celého příštího roku. Inflace by měla pokračovat v růstu až do února, kdy dosáhne vrcholu kolem 4 %, zejména kvůli energiím, pohonným hmotám a potravinám. Sekundární efekty energetického šoku se podle odhadů projeví především na zboží, zatímco růst cen služeb by mohl pod tlakem vysokých úroků a nejistoty zpomalovat. Rizika přitom zůstávají vychýlená ve prospěch dalšího zvyšování sazeb, přičemž klíčovým signálem pro trhy bude lednová inflace, která odhalí sílu dopadů energetického šoku.
About the Author
