Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh loni podle dnešních údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. Ministerstvo financí dnes uvedlo, že výsledek je v souladu s jeho očekáváním. “Na výsledku hospodaření vládních institucí za rok 2020 se významnou měrou podepsala epidemiologická situace v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Hospodaření se propadlo oproti předchozímu roku o 365,8 miliardy korun a skončilo schodkem 348 miliard korun,” uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. Podle ministerstva financí výsledek nejvíce ovlivnila 13procentní dynamika výdajů, kdy státní rozpočet plnil svou posílenou redistribuční funkci a nesl většinovou tíhu stabilizace ekonomiky. Dále pak je za výsledkem pokles daňových příjmů o 2,7 %procenta, zejména pokles výnosu daně z příjmu právnických osob kvůli útlumu ekonomické aktivity firem. Největší podíl na poklesu mělo podle statistiků hospodaření ústředních vládních institucí, které skončily v deficitu 360,9 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 31,1 miliardy korun. Zároveň loni klesl přebytek hospodaření samospráv, a to o 23,1 miliardy na 14,5 miliardy korun. Hospodaření zdravotních pojišťoven se loni propadlo do schodku 1,6 miliardy korun. Analytici odhadují, že zadlužení státu dál poroste. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera se postupně zvýší z 30 procent HDP v roce 2019 k téměř 50 procentům HPD v příštím roce. “Bez ambicióznější konsolidační strategie tak může brzy dosáhnout dluhové brzdy ve výši 55 procent, jak varuje ve svých analýzách také Národní rozpočtová rada. To by znamenalo omezení vládních výdajů a nutnost předložit vyrovnaný či přebytkový rozpočet. Zákon určující dluhovou brzdu však není ústavní a lze tak předpokládat, že si jej vládní reprezentace bude moci podle potřeby upravit, čímž […]
About the Author
