V loňském supervolebním roce vyhráli v USA demokraté na plné čáře. Mají svého prezidenta v Bílém domě a ovládli rovněž Kongres. Demokraté jsou známí zastánci větších státních zásahů do ekonomiky, a proto také prezident Joe Biden nyní představil ambiciózní investiční plán ve výši dvou bilionů dolarů na zlepšení veřejné infrastruktury. Někdo to ale musí zaplatit. Peníze na investice chce současná administrativa získat i zvýšením firemních daní. Měli by se investoři obávat nižších zisků? Nový investiční plán představuje zásadní filozofický posun v hospodářské politice USA. Po desetiletích, kdy americké vlády obecně umožňovaly trhu alokovat zdroje, rozhodla Bidenova administrativa, že růst a zisky jednotlivých firem nejsou stejně hodnotné. Vláda chce nyní podporovat průmyslová odvětví, která vytvářejí pracovní místa v USA, povzbuzují americkou výrobu, udržují technologický náskok před Čínou, snižují emise uhlíku a zlepšují životní úroveň znevýhodněných. Americká administrativa na to půjde prostřednictvím řízení vládních zakázek, dotacemi na výzkum a vývoj, přímými investicemi a daňovými úlevami. Velká část výdajů bude zahrnovat investice do modernizace infrastruktury, jako jsou silnice, mosty, systémy hromadné dopravy a vodní cesty. Není to nic nového, podobné projekty jsou prostředkem k řešení recesí minimálně od 30. let minulého století, stačí vzpomenout na program New Deal tehdejšího prezidenta Roosevelta. Výdaje do infrastruktury mohou velmi rychle zvýšit agregátní poptávku – tedy poptávku všech ekonomických subjektů (domácností, úřadů i firem…) a vytvořit domácí pracovní místa odolná vůči outsourcingu. V dlouhodobějším horizontu pak může tato modernizace zvýšit produktivitu, například díky efektivnější dopravě, novým technologiím i komunikačním možnostem. Bidenův plán výdajů totiž rovněž vyžaduje investice do výzkumu a vývoje polovodičů, baterií a širokopásmových komunikačních technologií – tedy do oblastí, ve kterých USA čelí tvrdé konkurenci z Číny. Kde vzít peníze? Biden zároveň zveřejnil, že tento ambiciózní plán chce financovat zvýšením korporátních daní ze současných 21 % na cílových 28 % se zaměřením na velké technologické společnosti. Akciové trhy toto již očekávaly, proto gigantické firmy jako Apple nebo Amazon z pohledu vývoje jejich akciových kurzů od srpna minulého roku víceméně přešlapují na místě. […]
About the Author
