Připravte se na odhalení jednoho z největších finančních mýtů současnosti! Mnozí investoři s úctou vzhlížejí k takzvanému Buffettovu indikátoru, poměru celkové tržní kapitalizace akcií k HDP, jako k neomylnému barometru blížící se tržní bubliny. Ve skutečnosti se však legendární Warren Buffett o tomto ukazateli zmínil pouhopouze jednou, a to před téměř čtvrt stoletím, s jasným varováním o jeho omezeních a relevanci jen v extrémních situacích. Označovat jej za jeho oblíbený nástroj je zavádějící a, jak upozorňuje expert Tomáš Tyl, dokonce na hranici dezinformace, která má dodat ukazateli falešnou váhu a zbytečně strašit investory před potenciálními zisky.
Proč tedy „Buffettův indikátor“ nefunguje jako spolehlivý prediktor tržní apokalypsy? Důvod je jednoduchý: růst ukazatele je naprosto přirozený a odráží dlouhodobě rychlejší tempo růstu akciového trhu (kolem 10 % ročně) oproti HDP (např. 5 % v USA). Tyto dvě hodnoty, tržní kapitalizace a HDP, navíc nejsou přímo srovnatelné. HDP zahrnuje i neveřejné firmy a státní sektor, zatímco tržní kapitalizace veřejných firem, často nadnárodních gigantů, čerpá tržby z celého světa. Regionální rozdíly v poměru (např. Švýcarsko s 220 % HDP vs. Německo s 62 % HDP) jasně ukazují, že tento indikátor vypovídá spíše o struktuře financování firem v dané zemi než o reálné ceně akcií.
Máme se tedy obávat aktuálně vysokých valuací na akciových trzích? Podle odborníků americký akciový trh sice není levný, ale rozhodně se na něm nenafukuje nebezpečná bublina. Technologičtí giganti, hlavní tahouni trhu, sice rostou na ceně, ale jejich valuace se za posledních 5 let stabilizovaly nebo dokonce klesly díky dynamickému růstu zisků. Klíčovým faktorem jsou také specifika moderní ekonomiky – enormní výdaje technologických firem na vědu a výzkum. Tyto výdaje jsou účetně odepisovány ihned, což opticky snižuje zisky a zvyšuje P/E poměr, ačkoliv reálná ekonomická hodnota je budována. Trh se zkrátka vyvíjí a stará pravidla nelze aplikovat bez kontextu.