Aktuální dění na Blízkém východě a napětí v Hormuzském průlivu otřásají globálními trhy, zatímco ceny ropy nekompromisně atakují hranici 100 dolarů za barel. Tato kritická situace v Perském zálivu zcela mění pravidla hry pro světovou ekonomiku a odsouvá běžná zasedání centrálních bank na vedlejší kolej. Investoři s napětím sledují každý pohyb v regionu, protože právě délka a hloubka tohoto konfliktu se stanou rozhodujícím faktorem pro budoucí vývoj inflace a hospodářského růstu napříč kontinenty.
Nejistota pramenící z hrozícího ropného šoku vyvolala na finančních trzích prudký obrat, kdy dřívější naděje na pokles úrokových sazeb vystřídaly spekulace o jejich dalším možném zvyšování. Evropská centrální banka i Česká národní banka čelí tlaku, který by mohl vést k nárůstu sazeb o 50 až 75 bazických bodů, pokud inflační vlna nabere na síle. Česká koruna v této bouři ztrácí svou stabilitu a reaguje především na drahé energie, což výrazně komplikuje predikce i těm nejzkušenějším analytikům, kteří se snaží odhadnout dopady na spotřebitelský koš pro nadcházející období.
Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš upozorňuje, že v současné situaci skutečně „nikdo nic neví“ a centrální bankéři pravděpodobně zvolí strategii vyčkávání a maximální opatrnosti. Přestože krizové scénáře počítají s citelným nárůstem domácí inflace o 1,5 procentního bodu, skutečný dopad bude záviset na tom, zda se podaří diplomaticky uvolnit blokované trasy pro přepravu ropy a zemního plynu. Rozhodující bitva o stabilitu cen se tak nyní neodehrává v zasedacích místnostech bank, ale v epicentru íránské krize, jejíž rozuzlení zůstává i nadále v nedohlednu.
About the Author
