Říjen přinesl nečekaně pozitivní ekonomické signály, které výrazně tlumí inflační tlaky v české ekonomice. Tuzemské ceny průmyslových výrobců meziměsíčně poklesly o 0,1 % a meziročně klesly o 1,2 %, čímž se přesně trefily do očekávání trhu. Tato čísla potvrzují pokračující trend průmyslové deflace, kde ceny klesly od začátku roku již o citelných 2,4 procenta. Zatímco stavební práce a tržní služby pro podniky hlásí mírný růst, pokles cen klíčových průmyslových vstupů, zejména v sektoru chemických látek a energií, přináší vítanou úlevu pro navazující výrobní řetězce.
Hlubší pohled na statistiky odhaluje, že za trvalým zlevňováním stojí kombinace dvou faktorů: pokračující normalizace cen energií po krizových špičkách a přetrvávající slabost celkové průmyslové poptávky. Meziročně dramaticky klesaly ceny ropy a zemního plynu (o téměř 12 %) a černého i hnědého uhlí, což má klíčový dezinflační dopad. Tato situace nutí dodavatele ve zpracovatelském průmyslu podbízet se cenou v zájmu zachování odbytu, což je velmi příznivá zpráva pro budoucí vývoj spotřebitelských cen. Investoři a podnikatelé mohou v těchto datech spatřovat signál, že největší cenové šoky již máme za sebou.
Pozitivní zprávy pro spotřebitelskou inflaci nekončí pouze u průmyslového zboží. Data ukazují nadějné uklidnění i v oblasti cen potravin, kde zpracovatelé hlásí již třetí meziměsíční pokles v řadě. I když je u zemědělských cen třeba počítat s efektem srovnávací základny a možnou korekcí, celkový ekonomický výhled je posílen faktem, že zdražování ze strany průmyslu nehrozí. Hlavním inflačním problémem tak zůstává výhradně sektor služeb, zatímco tlaky ze strany výrobců a zboží se efektivně rozpouštějí, což signalizuje postupné a stabilní směřování k cílování inflace.